Vysvětlení pojmů

ukazatelé pitná voda: 

Alkalita KNK4,5 - míra koncentrace ionizovatelných anorganických a organických součástí vody. (Dříve se používal pojem měrná elektrolytická vodivost) 

Amonné ionty (NH4) - ukazatel, který při náhlém zvýšení slouží jako indikátor možného fekálního znečištění podzemní vody, společně se zvýšeným množství dusitanů a ChSK-Mn. Nízké koncentrace jsou součástí geologického podloží 

Chloridy (Cl) - vyšší koncentrace ovlivňují nepříznivě chuť a korozní schopnost vody a spolu se zvýšeným obsahem sodíku může být rizikem pro nemocné se sodíkovou dietou. Nízké koncentrace desítek mg/l jsou přirozenou součástí geologického podloží .

Dusičnany (NO3) - zvýšený obsah poukazuje na nadměrné používání hnojiv, únik odpadních vod ze septiků či živočišných farem.  Zdravotní riziko spočívá v tom, že se v zažívacím traktu redukují na toxické dusitany. Ty v žaludku reagují se sekundárními aminy z potravy za vzniku N-nitroso sloučenin, které jsou podezřívány z karcinogenního účinku. Dále reagují v krvi s hemoglobinem za vzniku methemoglobinu, který není schopen přenášet kyslík. V množství jednotek mg/l jsou přirozenou součástí vod.

Dusitany (NO2) jsou reaktivnější formou oxidovaného dusíku než dusičnany. Rizika podobná.

pH číselné vyjádření stupně kyselosti nebo zásaditosti vody (stupnice 0-14). Optimální je neutrální rozmezí okolo 7

Železo (Fe) - běžná součást přírodních vod, obsah ve vodě se může zvyšovat korozí potrubí. Vyšší koncentrace mohou negativně ovlivňovat senzorické kvality voda, vyvolávat zákal, barvit prádlo 

Mangan (Mn) - častý je společný zvýšený výskyt se železem. Mangan barví Do hnědočerna, železo do rezava. Ve vysokém množství je neuorotoxický.

Zákal - snížení průhlednosti vody je vyvolané přítomností koloidních látek ( pyl, prach, jemně rozptýlení anorganické a organické látky) . Vysoký zákal poukazuje na kontaminaci.

Sírany (SO4) jsou součástí přírodních vod. Vyšší koncentrace mohou ovlivnit chuť vody a ve sloučenině s hořčíkem způsobit průjmy u přechodných spotřebitelů. Mohou též způsobovat technické potíže jako korozi nebo usazování vodního kamene

Konduktivita (měrná vodivost) přibližná míra koncentrace elektrolytů ( iontově rozpuštěných látek) ve vodě. Nepřímo vyjadřuje obsah minerálních látek

ChSK-Mn (chemická spotřeba kyslíku -oxidovatelnost) slouží k odhadu organického znečištění. Vyšší číslo poukazuje na možné znečištění vody organickými látkami živočišného nebo rostlinného původu.

Vápník a hořčík Ca+Mg - tvrdost vody Jde o prvky ve vodě ze zdravotního hlediska žádoucí. Vysoká tvrdost může způsobovat technické problémy, špatně rozpouští mýdlo, může se usazovat ve formě vodního kamene ve varné konvici apod. Měkká 0-1,25 mmol/l, středně tvrdá 2,5-3,75 mmol/l, velmi tvrdá >3,75 mmol/l

Escherichia coli ( E.coli) - výskyt těchto mikroorganismů ve vodě je hlavním indikátorem fekálního znečištění vody ( humánního či animálního) 

Koliformní bakterie - jsou neškodné, saprofytické bakterie, osídlující střevní trakt, ale žijící běžně i v půdě. Jsou považovány za ukazatel účinnosti úpravy a desinfekce vody. 

Počet kolonií kultivace při 22°C  - Představují indikátor obecné kontaminace. Přinášejí informaci o celkovém bakteriálním znečištění vod, zvýšené počty signalizuji znečištění okolí nebo nebo poruchy úpravy vody nebo desinfekce.

Počet kolonií kultivace při 36°C -  stejné jako v případě kultivace 22°C , jen poukazují na teplokrevné organismy.

Ukazatelé odpadní voda:

BSK5 - biochemická spotřeba kyslíku po 5 dnech. Vyjadřuje obsah biologicky rozložitelných organických látek v odpadních vodách.

ChSK-cr - chemická spotřeba kyslíku, měří obsah látek schopných chemické oxidace.  Hmotnostní koncentrace kyslíku , který spotřebují oxidovatelné látky, přítomné ve vzorku, za stanovených podmínek.

NL - Nerozpuštěné látky -Stanovení je založeno na zachycení nerozpuštěných látek z určitého objemu vzorku vody. Ukazuje na míru znečištění vody

RL - Rozpuštěné látky 

RAS - Rozpuštěné anorganické soli

P celk. - Fosforečnanové ionty.  Ukazuje na míru znečištění vody 

~ Informace pocházejí z publikací Studna jako zdroj pitné vody od F. Kožíška a Hydrochemie od P. Pittnera